Jdi na obsah Jdi na menu
 


Planeta Saturn

Planeta Saturn

   Vzdálenost planety od Země: 1 198 000 000 km

   Vzdálenost planety od Slunce: 1 427 000 000 km

  • Vznik a vývoj

   Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z protoplanetárního disku před 4,6 až 4,7 miliardami let. Teorie na vzniku planety jsou stéjné, ale však pár odlišností je. Vznik velkých Saturnových měsíců proběsaturn7.jpghl pravděpodobně stejným způsobem jako vznikaly kamenné planety. Jelikož je však Saturn velmi vzdálen od Slunce, v žádné z fází vzniku měsíců nevystoupila teplota na vysoké hodnoty jako v případě okolí Jupitera.

  • Složení

   Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75% vodíku a 25% hélia se stopami metanu, vody a amoniaku. Toto složení odpovídá složení původní mlhoviny, ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z kovového vodíku či hélia. Teplota v jádře se odhaduje na 12 000 Kelvinů.

  • Atmosféra

   Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (89%), který je následován héliem (11%). saturn-atmosfera.jpg

Lonosféra, extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C. Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje ultrafialové záření, což vede ke vzniku mlžného oparu. Nejchladnější částí atmosféry jsou póly, ale najdeme i u středu nízké teploty. Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků. Při pozorování z nižších vrstev atmosféry by se obloha Saturnu jevila modrá. Modrá barva je pravděpodobně způsobena rozptylem slunečního světla vlivem tzv. RAYLEIGHOVA rozptylu na molekulách atmosféry podobně jako tomu je v atmosféře Země. 

  • Vnitřní stavba

   Se vzrůstající hloubkou teplota a tlakU ve vnitřku satint_full.jpgplanety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500 km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v hloubce 25 000 až 33 000 km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku, která má hloubku přibližně 20 000 km. Kovový vodík je tekutá molekulární látka se zvláštními vlastnostmi, mezi které patří velmi dobrá elektrická vodivost. Jádro planety má přibližně 25 000 km v průměru a tvoří ho pravděpodobně směs skalnatého materiálu a podle některých údajů i ledu.

  • Dráha a rotace

   Saturn obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 1426,9 miliónu km. což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Jupitera od Slunce a téměř desetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Oběžná dráha je eliptická, blízká kruhové.

Jedna otočka planety kolem vlastní osy trvá 10,66 hodiny. Saturn se tak řadí mezi planety s nejkratším dnem. Rychlejší rotaci má již pouze Jupiter.

  • Prstenec a měsíce

   Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou maximálně jen několik set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan, obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A.  Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.

  1. Prstenec- saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Psaturn_eclipse_exaggerated.jpgrstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o kousky hornin obohacené kousky vodního ledu. Každá částice obíhá planetu samostatně okolo rovníku a při oběhu se řídí Keplerovými zákony. Znamená to, že nejbližší částice obíhají Saturn nejrychleji (jednou za 4,9 hodiny) a nejvzdálenější pomaleji (jednou za 2 dny). Zvláštností je poslední prstenec Saturnu, který je velmi řídký a nachází se ve vzdálenosti téměř 100× větší než „klasické“ prstence. Předpokládá se, že je složen pouze z jemných prachových částic, které jen málo odrážejí viditelné světlo.
  2. Měsíce-  doposud je známo 62 měsíců, z čehož 53 měsíců je pojmenováno a 9 měsíců má provizorní označení. Největším měsícem saturnovy-mesice.jpgSaturnu je Titan o průměru 5 150 km, který byl objeven jako první. Titan je větší než planeta Merkur a je obklopen vlastní hustou atmosférou složenou hlavně z molekulárního dusíku a metanu.
 

Náhledy fotografií ze složky 06 Saturn

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super

(alík, 22. 3. 2017 14:32)

je to výborné

chyba

(Sim, 13. 2. 2012 17:59)

na obrázku vnitřní stavby máte Jupiter né Saturn!!

Re: chyba

(Lukáš Sklenský, 16. 12. 2013 14:36)

v nejbližší době se to pokusím opravit

Saturn

(julča, 9. 12. 2013 15:23)

jakou má barvu saturn

Re: Saturn

(kiki, 9. 12. 2013 15:25)

cojá vim

saturn

(monika, 3. 10. 2012 18:58)

nemáte tam jakou má barvu saturn.

saturn

(maja, 4. 9. 2012 14:19)

docela dobrý

bomba

(Katka Samková, 4. 12. 2011 18:29)

to je bomba

Re: bomba

(Lukáš sklenský , 8. 12. 2011 13:19)

děkuji... snažil jsem s...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA